Vzpomínáte? Wolfenstein 3D slaví 33 let. Tehdy nám stačilo pár pixelů ke štěstí

Už je to 33 let od 5. května 1992, kdy si Wolfenstein 3D razil cestu na obrazovky našich starých počítačů. Možná to nebyla úplně první střílečka z pohledu první osoby. Rozhodně to ale byla ta, která všechno změnila. A co si budeme povídat, když tohle vyšlo, byl to mazec.

Pamatujete si ten moment? Spustíte hru, ozve se typická znělka, otevřou se kovové dveře, a najednou jste v tom. Klaustrofobické chodby, nacisté za rohem, střelba, výkřiky, skřípění dveří. A vy, agent Blazkowicz, běžíte, hledáte zbraně, sbíráte poklady a likvidujete vše, co vám stojí v cestě. Prostě adrenalinový zážitek, jaký tu do té doby ještě nebyl.

Tohle nebyla žádná pohodová plošinovka. Tohle byla akce na krev. A nebyla to jen zábava – byl to i nový model distribuce. První epizoda zadarmo, další dvě si mohl každý koupit. A ono to fakt fungovalo. První rok? Dvě stě tisíc prodaných kopií. A k tomu desítky portů, další epizody, komerční rozšíření a nekonečné modifikace od fanoušků.

Wolfenstein 3D nám ukázal, že střílečky z první osoby můžou být rychlé, brutální a přístupné. Technicky sice hra běžela na jednoduchém principu – všechno bylo na jedné rovině, nepřátelé byli 2D sprity – ale to vůbec nevadilo. Právě naopak. Hra šlapala jako hodinky.

A kdo si vzpomene na Spear of Destiny, ví, že to celé nekončilo jednou trilogií. Byly tu prequely, mýty o okultních artefaktech, a pořád další a další bunkry plné nácků, psů a mutantů. Každý další level byl výzva. A ten pocit, když se otevřely tajné dveře – nezapomenutelný.

Dnes, po roce od toho výročí, si uvědomujeme, jak výjimečný projekt to byl. Nejen technicky, ale i historicky. Hra, která stála 25 000 dolarů a vznikala půl roku v nájmu, odstartovala celé studio id Software a připravila půdu pro kultovní střílečku Doom. A to už je, přátelé, pořádná stopa v herní historii.